Jak trefně poznamenal ve svém projevu pan ředitel, již popáté vypadalo počasí zamračeně a pochmurně - a přesto nejenže nepršelo, ba dokonce bylo hezky! Ovšem to jistě není ten pravý důvod, proč se na tradiční zahajovací akci nového školního roku sešlo tak velké množství studentů, rodičů a přátel školy. Pochybuji též, že někdo cíleně navštívil tuto akci proto, že by si chtěl poslechnout tradiční Klausovu řeč, byť ji tím nechci nijak shazovat. Spíše se návštěvníci zajímali o ostatní "atrakce" záříjového pikniku.

Možná, že chtěli jen prvním pohledem skouknout a ohodnotit nové primoše. To samozřejmě nebyl velký problém, neboť tito i se svým třídním, novým matematikem Profotou, pěkně jeden po druhém vystoupili na schody a improvizované pódium/židli, předvést se žádostivému davu. Čekali-li jste nějaké zábavné tváře a gesta, nedočkali jste se. Primáni byli jako obvykle vytrémovaní, poněkud nesví, a tak jen vylezli na židli, nervózně se usmáli a urychleně zase zajeli, jen aby si nechali navléknout tričko přes mikinu, kterou si snad ani jeden z nich neprozřetelně nesundal…

Možná, že je zajímal druhý ročník fotografické soutěže I.T.P. Foto, dotovaný sice jen polovičními částkami, žel bohu však též s polovičním počtem účastníků. Když se to tak vezme, tak snad jen dva z nich nedostali vůbec nic, což může být docela slušný pech. I fotky samotné vypadaly - jak jsem se shodl s cca desítkou lidí z okruhu kvinty a sexty - o něco hůř než loni, snad se to příští rok zase zlepší. Nepotěšila mě ovšem vítězná kolekce fotek "Proměny nebe", neboť dle mého názoru šlo o prvotřídní kýč. Inu, budiž. Někdo má a někdo nemá (vkus).

Možná, že se chtěli jen zadarmo a pořádně hutně nasnídat. Jídla byla opět dost a dost, ačkoli to vypadalo, že opět hutně nakoupili čerství primáni a pár poctivců z vyšších ročníků. Stoly s jídlem však byly ve stálém obležení, což svědčí o tom, že chuť některých zúčastněných nijak neovlivnilo černé svědomí, říkající: "Co ujídáš, sám jsi nic nedonesl a ještě by ses cpal!!!"

Úplně nejpravděpodobnější však je, že se chtěli jen co nejdříve setkat se svými kamarády z okruhu školy, povyprávět prázdninové zážitky a projít se po dlouhých dvou měsících areálem snad stále ještě oblíbené školní budovy (a prohlédnout si při té příležitosti nové sprchy v tělocvičně, které vypadají opravdu pěkně).

Ať už to bylo jakkoli, nutno je říci jedno: ačkoli byl tentokrát piknik proti minulým hutným oslavám desátého výročí školy poněkud komornějšího rázu, povedl se na jedničku. Jen kdyby po něm nenásledovalo těch deset měsíců učení…